Minerály - neživé avšak nezbytné !!!

Minerály

Minerální látky (minerálie) jsou anorganické (neživé) substance nacházející se v našem těle,  plní zde mnoho důležitých funkcí. Zúčastňují se výstavby tkání (makroelementy), a to hlavně kostí. Zastávají také funkci biokatalyzátorů (stopové prvky), jsou součástí hormonů a enzymů. Asi 80% ze všech minerálních látek v našem organismu tvoří tzv. makroelementy. Hlavními zástupci této skupiny jsou vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor a síra. Potřebný příjem těchto prvků je vyšší jak 100mg.
 Skupinou s menším výskytem jsou mikroelementy, těmi nejznámějšími zástupci jsou železo a zinek… Pro lidský organismus jsou potřebné v množstvích nižších než 100mg. Těmi nejméně zastoupenými látkami v našem těle jsou prvky stopové. Jejich nutná dodávka se pohybuje v řádech μg.

A nyní již konkrétně k minerálům, jejich působení na náš organismus a zdrojích.

Makroelementy

Sodík (natrium-Na) pozn.:české označení (latinský název-značka z periodické tabulky prvků)-V mnoha rozličných pádech skloňovaný minerál. V dnešní době se dostává do povědomí hlavně v závislosti na rostoucím oblibě slaných potravin, a také vzhledem k výskytu vysokého krevního tlaku.
    Jedná se o hlavní iont mimobuňečných prostor, důležitý pro udržení osmotického tlaku (zajišťuje přestup látek z okolí buňky přes membránu do buňky-tedy i živiny, vody a aktivní látky). Má významnou funkci v udržování stálosti vnitřního prostředí, aktivuje některé enzymy, napomáhá řízení svalové činnosti a transportu CO2 (= plyn který vydechujeme) v krvi. Jeho přítomnost v tlustém střevě je důležitá z hlediska resorpce monosacharidů a některých vitaminů (ve vodě rozpustných).
    Adekvátní příjem tohoto prvku je zajištěn v podobě jedlé soli (NaCl). Příjem soli je v různých zemích odlišný (u nás průměrně 12g), optimální dávkou jsou však 2g sodíku (to představuje asi 5g soli). Je tedy zřejmé, že cílené doplňování není potřebné a vystačí nám přirozený příjem sodíku z potravy. Vyjmenovávat zde zdroje soli je asi nadbytečné, ale jen pro připomenutí: kuchyňská sůl, uzeniny, instanční polévky, sýry, konzervy, slané pochutiny, polotovary, slané pečivo, omáčky, minerální vody…
    Při nadbytku tohoto prvku v naší stravě dochází k již zmiňované hypertenzi, otokům, zvyšování krevního tlaku, vzniku ledvinových kamenů. Naopak nedostatek (většinou nehrozí) může způsobit křeče, dehydrataci a pokles krevního tlaku.

Draslík (kalium- K)- V případě tohoto prvku můžeme hovořit o jakémsi protipólu sodíku, jsou v úzkém vzájemném vztahu, přesto tak odlišné. Společně udržují vodní bilanci organismu. Jedná se hlavní iont buněčné tekutiny a je tak velmi důležitý pro svalovou aktivitu, funkci srdečního svalu a přenosy nervových impulsů.
    Denní příjem je asi 2,5-4g. Kalium nalezneme hlavně v ovoci a zelenině, bramborách, luštěninách a ořeších. Nedostatek se projevuje poruchami srdečního rytmu, slabostí, apatií a nucením na zvracení.

Pozn.: k úloze obou iontů v závěrečné předsoutěžní přípravě se vrátíme v článku věnovanému tomuto tématu.

Vápník (kalcium-Ca)-Velmi důležitý minerál na který byste rozhodně ve svém suplementačním plánu neměli zapomínat. Je důležitý pro tvorbu zubů a kostí, pro udržení jejich pevnosti. Důležitou roli hraje v enzymových a hormonálních reakcích a při srážení krve. Jeho doporučený příjem je 800-1000mg, ty můžeme nalézt v mléčných výrobcích-s výjimkou tavených sýrů (zde bych volil pouze ty zakysané), ale i v brokolici, luštěninách a ořeších. Vápník z rostlinných zdrojů je však hůře využitelný (vyskytuje se zde vázaný).
Vstřebávání vápníku v našem těle je ovlivněno mnoha faktory, na které musíme brát ohled a případně příjem Ca zvýšit. Resorpce je závislá na: věku (s rostoucím věkem klesá), pohlaví (U mužů lepší schopnost vstřebání), hladině vitaminu D v organismu (při nedostatku klesá), příjmu vlákniny (nadbytek snižuje absorpci). Nedostatek Ca může způsobit řídnutí kostí a jejich odvápňování, zvýšenou nervovou dráždivost.

Fosfor (phosphorus-P)-Vyskytuje se ve stravě převážně jako fosforečnan. Je nezbytný pro trávení a metabolismus, je součástí zubů a kostí. Dále se zúčastňuje štěpení ATP na energii.
Jeho doporučeným množstvím je 800-1200mg, v naší stravě se však objevuje ve větších dávkách (Pozor na kolové nápoje, které obsahují přemíru kyseliny fosforečné), proto jeho doplňování není na místě. (ani sortiment doplňků cílených na tento minerál není nijak pestrá) Fosfor se nachází v mase, ryby, mléko, vejce, sýry. P můžeme přijímat také z rostlinných zdrojů, zde je však vázán ve fytátech, proto je velmi málo využitelný.
Velmi důležitý v příjmu fosforu je jeho poměr s vápníkem. Ten by měl být 1,5:1 (P:Ca). Větší příjem fosforu zhoršuje vstřebávání vápníku. Při nízkém příjmu může dojít k svalové a respirační slabosti.

Hořčík (magnesium-Mg)-Vyskytuje se opět v kostech, ale také v tělních tekutinách a jako kofaktor různých enzymů. Jeho metabolismus souvisí s metabolismem draslíku. Při nízké hladině hořčíku tak není možné dostatečně doplnit hladinu K. (využití i při superkompenzaci v soutěžní kulturistice).
DDD činí 300-400mg, a nachází se v listové zelenině, mase, ořechách, luštěninách, nejmenované minerálce a celozrnných výrobcích. Jeho nedostatek se projevuje únava, slabost, bolesti hlavy a náladovost. V současné době česká populace přijímá lehce menší než je potřebné množství hořčíku, proto jeho cílené doplňování považujeme za vhodné.

Chlor (chloros- Cl)- Zajímavý minerál, který je součástí žaludeční šťávy. Udržuje objem krve a mimobuněčné tekutiny. DDD je 750mg, v současné době je však jeho příjem nadbytečný, a to z důvodu jeho příjmu jako NaCl (kuchyňské soli). Jeho nedostatek je velmi vzácný.

Síra (sulphur- S)- Posledním zástupcem makroelementů je síra. Je součástí enzymů podílejících se na detoxikaci organismu, je součástí aminokyselin. Z toho pramení i jeho zdroje příjmu, který je zajišťován hlavně z bílkovin v naší stravě. DDD je 500-1000mg. Nedostatek je opět vzácný.
 

Použitá  literatura:                                                                                                                   - Manuál prevence v lékařské praxi II. Výživa.                                                             - SZÚ TROJAN, S. a kol.:Lékařská fyziologie. Praha, Grada Publishing, 1996, 2.  vyd. 496s.                                                                                                                          - ROKYTA, R. a kol.: Fyziologie pro bakalářská studia v medicíně, přírodovědných a tělovýchovných oborech. Praha, ISV nakladatelství, 2000, 1.vyd. 360s.                           - WILHELM, Z. a kol.: Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. Brno, MU, 2003, 3. vyd. 115s.                                                                                                                        - WHITNEY, E.N., ROLFES, S.R.: Understanding nutrition. Wadsworth, 2002, 700 a více stran                                                                                                                          -Biochemie                                                                                                                - PÁNEK, J. a kol.: Základy výživy. Praha, Svoboda servis, 2002, 1. vyd. 205s.                - Blatná, J. a kol.:Výživa na začátku 21.století aneb o výžiově aktuálně a se zárukou.  Praha, Společnost pro výživu – Nadace NutriVIT,2005, 1. vyd. 79s.

Zdroj: http://www.kulturistika.com/